V sobotu odpoledne byla ve sboru Vánoční bohoslužba, na které jsme všichni vystupovali. Myslím, že všichni byli docela rádi, že je to za námi, protože jsme museli každou schůzku (předtím) cvičit. Velbloudi hráli divadlo a zpívali písničku, my jsme zpívali a říkali básničky. Nakonec jsme dostali malé dárky. Lidem se to doufám líbilo (no aby ne, po takovém nacvičování) a nám, teda aspoň mně, docela taky.
Sešli jsme se ve sboru a tam už na nás čekali čert, anděl a Mikuláš. Museli jsme splnit 7 úkolů, například házet sníh na svíčky nebo vyhrát nad čertem v házení kostkama. Potom byla soutěž o nejhezčí stavbu ze sněhu. Nakonec byla pohádka "Pasáček vepřů" a rozdávání dárků.
Už je tu zase listopad a s ním i "Martinská podkova" na téma "hrady". Byla už tma a na cestu nám svítily naše lamiony. Procházeli jsme v pětičlenných skupinách různé stanoviště - hrady. Na každém stanovišti nás seznámili s jedním hradem (řekli nám název a zajímavost). Dali nám úkol, většinou s hradem související. Za splnění všech úkolů nám dali světélkující náramky.
V sobotu ráno jsme vyjeli vlakem do Klatov. V Klatovech jsme se sešli v tělocvičně, rozdělili nás na rodiny a hráli jsme soutěž Jak se stát milinářem. Po obědě jsme šli ven. Venku jsme hráli hry s celtama. Večer byla noční hra, hrozně jsme zmokli. Druhý den jsme hráli floorball a pimpong. Po obědě jsme jeli domů. Bylo to moc fajn.
Na stou schůzku jsme měli všichni něco přinést. Já jsem přinesla brambůrky. Dominik přinesl Cocacolu, Lucka přinesla bábovku. No bylo to prostě fajn. Také jsme pro změnu hráli vybiku. A také David promítal fotky z tábora.
Hurá, přiletěla k nám nová včelka Anežka 11. října v 16.30 hodin. Přiletěla z Písku. Moc ráda mlsá. Hraje na klavír. 18. července noste dárky, má narozeniny. Má ráda smažák a ke smažáku COCA COLU. Ráda čte. Chodí s mojí sestrou Pavlou do školy. Máme ji rádi.
Stříbrné království je lstí dobyto. Černým rytířem hrad Hadí kámen vypleněn a král Vladan odvlečen do zajetí. Královně Blance se za pomoci starého mnicha na poslední chvíli podaří utéci do tajemných Dračích hor. Černý rytíř zakazuje rytířské řády, zabavuje rytířům zbroj a koně. Královna do Dračích hor svolává věrné králi. Hrstka statečných se schází do Dračích hor. Staví strážné hrady, poznávají neznámé údolí, vyrábí zbroj, cvičí se ve zbrani. Nakonec ve velké bitvě dobývají hrad Černého rytíře, přemáhají draka i samotného Černého rytíře. Osvobozený král Vladan, šťasten ze setkání s královnou a svými věrnými z vděčnosti všechny oddané pasuje na RYTÍŘE STŘÍBRNÉHO KRÁLOVSTVÍ...
Tento školní rok (2009/2010) jsme poznávali ZEMI STROMŮ. Rozeznávali jsme různé druhy stromů a při výpravách jsme hledali památné stromy.
Na konci školního roku nás čekalo překvapení. Sešli jsme se na Lopatárně. Přijel za námi Lukáš se skákacími chůdami. Ukázal nám, jak si je obléknout a jak na nich skákat. Bylo to bezva, hráli jsme i fotbal.
V neděli 6. června jsme vyrazili do 13.ZŠ, kde se "Rychlá kola" odehrávala. Na místě byly připraveny dvě dráhy - jedna pro malé a druhá pro velké závodníky. Já jsem jezdil na velké autodráze. Nejlépe se mi jezdilo s modrým autíčkem, se kterým se mi podařilo dokonce i vyhrát. Soutěžilo se o tři poháry. Jeden pohár byl za velkou, druhý za malou autodráhu a ten třetí za autíčka na vysílačku. Ve dvanáct hodin jsme šli na oběd. Po obědě bylo vyhlašování vítězů. "Rychlá kola" se mi moc líbila a už se těím na další.
Jeli jsme na Robinsonádu, za chvilku jsme tam vlakem byli. Potom jsme šli ještě hodně dlouhej kus cesty a boleli nás dost nohy. Jen Kolouškovi ne, protože ten furt běhal jak šílenej a my s Dominikem jsme mu vůbec nestačili. Když jsme se ubytovali, tak jsme si šli zahrát vybíjenou. Bavilo nás to. A pak se ozvalo NÁÁSTUP, NÁÁÁSTUP. Rychle jsme běželi k strejdovi Ivanovi. Furt nám něco říkal a pak jsme si mohli zase hrát. Pak zase zaznělo nástup a tak jsme museli nechat hru hrou a zse běžet k Ivanovi. Řekl, že velký od 12 let budou hrát v noci bojovku. My, Včely a Velbloudi jsme šli do postele chrnět. Hned ráno jsme šli hrát vybíjenu, ale strejda David nám to zakázal, protože bysme vzbudili velký děti, který byly dlouho vzhůru. Tak jsme šli do chaty. Pak jsme uslyšeli BUDÍČEK, BUDÍÍÍČEK. Běželi jsme na rozcvičku, ale nebyla leda jaká. Přenášeli jsme papírky z trávy do chatky. Vítěz šel první na snídani. My byli druhý, šli jsme druhý, holky byly třetí a velbloudi asi 36. Po snídani jsme šli hrát vybíjenou a Koli udělal parádní přemet. To víte Koli, chce se jenom předvádět před holkama.
Nejdříve jsme se sešli na různých místech autobusového nádraží. Pak jsme se našli a jeli jsme hodinu autobusem. Když jsme jeli, rozdělovali jsme se do družstev. Koli, Martin a Eliška. Vojta, Dominik a Maruška. Když jsme dorazili hráli jsme lístečky a šli jsme hledat první památný strom Farskou lípu. Pak jsme šli do Dobříva. Podívali jsme se do Hamru. Pak jsme našli další dva památné stromy. Dál jsme šli směrem k vlakovému nádraží, stříleli jsme z luku. Když jsme čekali na vlakáči, hráli jsme kostkou o zbylé dva lístečky. Ve vlaku jsme vyměňovali lístečky. A bylo vyhodnocení. Na družstva jsme byli první. Na jednotlivce jsem byl druhý. Takže všechno OK.
A kdo tam všechno byl? Maruška, Koli, Dominik, Bára, Lucka, Kačka, Eliška
Sešli jsme se na nádraží. Přišel jsem já, Koli, Maruška, Tom a Dominik. Po chvíli jsme nasedli do vlaku. Ve vlaku nám David vysvětlil hru. Bude vyhazovat lístky s čísly a kdo jich bude mít nejvíc za sebou, tak vyhrál a ještě nám rozdal lístky na stromy. Vystoupili jsme v Plešnicích. Cestou na Buben se hrála hra Nálet. Za každý nálet jsme dostali sirku. Když jsme jich měli 5, tak jsme si mohli vybrat lístek. Cestou na Žižkův dub jsme narazili na dub, u kterého jsme měli určit obvod kmenu a zapsat do stromové tabulky. U Žižkova dubu byla svačina. Potom jsme měřili obvod a měli jsme si tipnout výšku. Cestou jsme narazili na barometr. Na Bubnu jsme hráli dvě hry. Měli jsme se trefit do okna koulí a pak najít co nejvíce lístků. Když jsme dorazili na nádraží, tak jsme zjistili, že vlak má 15 minut zpoždění a tak jsme šli hrát dobývání základen. Ve vlaku jsme měnili lístky a vyhlašovaly se výsledky. Tom byl 1., Dominik a Koli 2., Maruška 3. a já poslední. Bylo to fajn.
Sešli jsme se u hostince u Radouše, tam nás čekal tajemný neznámý. Šli jsme tmavým lesem podle odrazek a pochodní, kde nás vždy čekal úkol. Tak jsme dorazili na Radyni, kde jsme hledali ukrytý poklad. Poklad jsme našli v hluboké studni. Byly to bonbóny a čokoládky, o které jsme se rozdělili.
V neděli 10. ledna jsme se sešli v parku na Doubravce, a hned jsme začali sáňkovat. Byli tam dva velké skokánky, ale také stromy a dole i potok. Proto jsme museli zaje odejít na jiný kopec, který byl kratší, ale na konci i strmější. Tak jsme toho využili a dole postavili velký skokánek. Po třech hodinách sáňkování jsme šli zase zpátky a potom jsme se rozešli.
My jsme parta kamarádů,
Klub Pathfinder
oddíl ARARAT