Program oddílu Ararat

Tak jako každý rok jsme měli program ve sboru. Celý náš oddíl, tedy - my Včely, Velbloudi a nejmenší Broučci. Hráli jsme divadlo (pantomimu), vzpomínali a zpívali.

LUCKA

Křest nového loga

Tak máme nové logo, i když zas tak úplně nové není. Jen včela si dala do nosu a trochu ztloustla. Tak jsme to pořádně oslavili.

Expedice Divočina II

V sobotu ráno jsme my holky s Katkou vyrazili vlakem do Sušice. Kluci s Davidem jeli autem a vyložili věci v kempu. Pak se pro nás David stavil na nádraží, nafoukli jsme rafty a plavba začala! Byli jsme dvě posádky: holky a kluci. Cestou se nedělo nic zvláštního a probíhala klidně a celkem rychle! Ale když jsme se stavěli na svačinu, odchytla nás TV "Óčko" a udělala s námi všemi rozhovor. Vám, zbytku oddílu jsme poslali písničku. Zanedlouho po svačině a slízání nanuků bylo možno opět vyplout. Čekala nás ještě dlouhá cesta, ta ale příjemně ubíhala. Když jsme dopluli do kempu, vytáhli jsme rafty na břeh a šli navštívit hrad Rabí. Tam bylo hezky a i prohlídka byla zajímavá. Po návratu do kempu jsme postavili stany a ještě se chvilku koupali. Tak a už zbýval jen táborák, jenže okolo kempu se les rovnal džungli. Proto byla uspořádána výzkumná výprava, která měla přinést dřevo. Vydařila se! Táborák byl prima.

Druhý den ráno jsme vypluli celkem brzy a cesta proběhla stejně hladce jako předešlého dne. Jen nám spadla do vody Lucka. Naobědvali jsme se u krásného hučícího jezu, který jsme při sjezdu nepřekonali. Katka se koupala. Po chvíli plavby se už ale objevily Horažďovice, čili konec plavby. Byla to povedená výprava.

KLÁRKA

Noc kostelů

V pondělí jsme pro ostatní děti na Noc kostelů připravovali disciplíny: stavění z kostek, chození na chůdách, chmatáček a kolobrndy. V pátek nám to moc hezky nezačalo - pršelo. Ještě, že se nám podařilo odnosit krabice a moc nezmoknout. Pak jsme nafukovali balonky héliem a vázali na ně uzlíky. Ve vnitř jsme si zahráli hru židličkovanou a zazpívali si. Pomalu přestalo pršet a tak začali soutěže. Rozdali kartičky, na které děti dostávaly razítka za splněnou disciplínu. Když měly všechny razítka, tak dostaly balonek. Nakonec byla hraná kočičí pohádka O modroočkovi. Noc kostelů jsme si moc užili. ONDRA

Robinzonáda

V pátek 11. května jsme se sešli před KVK, odkud jsme měli odjíždět. Cesta byla dlouhá, ale myslím, že byla zábavná. Po cestě nás potkala nemilá událost. Katky auto chcíplo, takže musel přijet princ na bílém koni, aby ji pomohl. Princ na bílém koni byl samozřejmě Pepa, který za nima přijel, vyměnili si auto a Pepa tam počkal. Pak za Pepou přijel David se mnou a Terkou. Nějakou dobu se tam čekalo a pak jsme se teda všichni museli nacpat do tří aut.

Přijeli jsme kolem půl dvanácté do kempu Kristýna. Druhý den jsme se alespoň trochu posilnili dobrou snídaní. Pak jsme měli program a hru. Hra byl dobrá a dlouhá. Večer byl k večeři výborný řízek. Poslední den byla ještě jedna hra ve Westernovým městečku, kde to bylo hrozně super. I když se naše skupinky neumístili, tak přesto nám to nevadilo a užili jsme si to.

Na zpáteční cestu jsme museli jet ještě do Liberecké nemocnice, protože se Tadeáš roztrhl ret. Jinak už potom bylo všechno v pořádku. Mně se na Robinzonádě moc líbilo a těším se na další.

BARČA

Mise ARAF

Na faru jsme dorazili odpoledne, zabydleli jsme se do dvou místností - v jedné včely: já, Vojta, Gábina, Anežka, Klára, Kačka, Eliška, Ondra a v druhé Velbloudi. Po večeři jsme šli na půdu, kde jsme hráli hry a řekli si téma - Pathfindeři. Nakonec jsme všichni šli spát nebo alespoň dělat, že spíme. Takhle jsme to vydrželi zhruba do půl druhé v noci...

Druhý den ráno - to byla sobota, jsme šli do starého kostela, kde jsme slyšeli kázání od Pepi a potom jsme hráli hry. Málem jsme umrzli a já jsem měl pocit, že začne sněžit.

V sobotu odpoledne jsme byli v lese. Byla tam gigantická roura a díra (příkop). Pár lidí tam vlezlo, já jsem se po chvilce vrátil. Pak jsme zase hráli hry a vedoucí připravovali slavnostní slibový oheň. Když se začalo smrákat, tak ho zapálili od severu, jihu, východu a západu. A nadešel čas říkat zákon a slibovat věrnost Pathfinderu. Pak jsme si i zaspívali. Nakonec jsme šli spát.

V neděli jsme šli pěšky do Svojšína na vlak. Cestou jsme opékali buřty. K ohni jsme se nemohli dostat, bylo nás tam moc. Po chvilce opékání přijel traktor, tak jsme oheň uhasili. Cesta domů byla dlouhá a jediná zábava byly balíky slámy.

DOMINIK

22. Výprava - Beroun

1. Stanice: MĚSTSKÁ HORA 290 m n.m., 14 - metrová betonová nadstavba městského vodojemu z roku 1936 Cesta na rozhlednu byla snadná. Výhled byl moc hezký. Fotka vznikla za dramatických okolností - Davidovi málem spadl foťák dolů.
2. Stanice: DĚD 492 m n.m., 12 - metrová zděná válcová věž s cimbuřím z roku 1893 Už cestou nahoru byl krásný výhled do okolí. Závěrečné stoupání bylo opravdu strmé! Těžký výstup stál za to! Viděli jsme za hory za doly za sedmero řeky...
3. Stanice: AQUAPARK Protože jsme všechno zvládli výborně, tak jsme za odměnu vyrazili řádit do aquaparku! Bylo to úplně SUPER!
Terka

Baterková stopovačka

Tahle "nejtěžší baterková stopovačka", jakou kdy David dělal, se měla konat v pátek 10.2.2012, ale navzdory drsňáckým varováním a zejména varování K2, které upozorňuje, že se akce koná za každého počasí, se akce konala o týden později! Takže jsme se nakonec sešli 17.2. Sešlo se nás 30! Téma bylo tentokrát z Divokého Západu, někdy okolo roku 1897. My jsme byli "zlatokopové", kteří museli zaregistrovat svou zlatokopeckou parcelu ve městě Dawson City. Před odchodem jsme do skupiny dostali tabulku, do které jsme zapisovali písmenka z šifry a každý jeden zlatý valounek. Po cestě byla schována písmenka do šifry a také doupata banditů. V doupěti banditů byly hned tři písmenka, ale také bandita, který vybral jednoho z nás a ten mu musel dát svůj valounek. K všeobecnému překvapení trasu nejrychleji zvládla nejslabší skupina Vávrových, Vašíka a Honzíka, zvládli to za 1 h 31 minut!!! V druhém týmu jsem byl já, Dominik, Matěj, Kamil K. a můj táta. Zvládli jsme to o 20minut déle. V třetím byly Lucka B., Lucka, Kačka, Ája B. Tohle holčičí družstvo přišlo o 2 minuty déle než my. Čtvrtý tým přišel o 3 minuty déle než třetí. Byli v něm Dominik F., Madlenka F., Zuzanka B., Anežka a Honza F. Posledním dvěma týmům se už čas neměřil, ale 5. byl tým s Lukášem K., Tomášem M., Kamilem H., Vítkem B. a Pepou B. Šestý a tím pádem poslední tým byl ve složení Vítek M., Vládík M., Karolína M. a Mirek M. Všem se nám to moc líbilo!! Letošní moto: Bez důvěry není přátelství!!! Vojta

Bruslení

V neděli 12.2. jsme měli 21. výpravu na bruslích. Sešli jsme se na ledě Boleveckého rybníku. Odhrabali jsme si hřiště, kde jsme hráli hokej, až na pár vyjímek. To jsem byl já a pár dalších. Stavěli jsme bunkr ze sněhových kostek. Takto jsme strávili 3 hodiny času. Nakonec jsme se vyfotili, sbalili brusle a jeli dom. Dominik

20. výprava - PANCÍŘ

V neděli 8.1. v 8 hodin sme se sešli já, Koli, Maruška, Martínek, Vojta a Dominik na nádraží. Společně s Velbloudy jsme jeli vlakem do Železné Rudy. Cesta byla dlouhá, ale užili jsme si ji, protože si každý připravil hru. Z Rudy jsme vystoupali na Belveder a dál jsme se vlekli na Hofmanky a na Pancíř. Po cestě jsme málem umřeli, někdo vyčerpáním a někdo v bitvě. Dodělala nás cedule Hofmanky 5 km, protože jsme si mysleli, že už tam skoro jsme (přežlili jsme, protože byla špatná). Na Pancíři jsme snědli polévku a "rozhlédli se" z rozhledny. Pak jsme nasedli na lopaty a jeli co nejrychleji na nádraží, aby nám neujel vlak. Při sjezdu nědko musel brzdit a někdo se odstrkoval. Dole u nádraží jsme se skoulovali. Moc se mi to líbilo.
Eliška